Cena za rok 2012 byla udělena v kategorii za vynikající technický projekt Ing. Vladimíru Tvrzníkovi, CSc. a spolupracovníkům Ing. Zdeňku Batalovi a Ing. Václavu Krchovi, za úspěšně realizovaný projekt „Oprava Karlova mostu v Praze – ukončení inženýrských oprav – II.etapa – oprava vrchní stavby“
Udělením ceny Inženýrská akademie ocenila projekt a realizaci opravy vrchní stavby historické konstrukce Karlova mostu v Praze, zejména originální a progresivní konstrukční a technologické provedení této opravy. Přínosem jsou nové, originální poznatky a aplikace z oblasti stavebních konstrukcí a materiálů, mostního stavitelství, geotechniky a památkové péče. Projekt vyniká enormním společenským významem a nejvyšší kvalitou provedení. Vzniklé dílo je příkladem skloubení správné statické funkce a výrazného pozitivního památkového efektu.
byla udělena v kategorii za vynikající technický projekt Ing. Milanu Šístkovi a kolektivu Novák & partner s.r.o. za úspěšně realizovaný projekt „Letmo betonovaná část mostu přes údolí Berounky na silničním okruhu kolem Prahy na stavbě 514“.
Udělením ceny Inženýrská akademie ocenila projekt a realizaci mostního díla mimořádného dopravního významu a nevšedního estetického tvaru s progresivním řešením mostní konstrukce z předpjatého betonu založeném na aplikaci původních nových poznatků teorie konstrukcí. Při výstavbě byly uplatněny moderní technologické postupy, jež umožnily optimalizovat složitou dopravní situaci v okolí stavby a dosáhnout podstatného snížení stavebních nákladů.
IA ČR zároveň udělila čestné uznání projektu autorskému kolektivu společnosti Linet, s.r.o. pod vedením Ing. Tomáše Koláře za úspěšně realizovaný projekt „Multicare – inteligentní lůžko budoucnosti“. Udělením čestného uznání Inženýrská akademie ocenila nemocniční lůžko nové generace, které bezkontaktním způsobem sleduje životní projevy pacienta a podává o jeho stavu informaci zdravotnímu personálu. Sleduje bezpečí prostředí pacienta a samo reaguje na vzniklá rizika, přičemž některá z nich dokáže také samostatně vyřešit.
byla udělena v kategorii za vynikající technický projekt Prof. Dr. Ing. Jiřímu Markovi
a kolektivu TOSHULIN, a.s. za úspěšně realizovaný projekt „Soustružnické obráběcí centrum POWERTURN 1600 II. Generace“.
Soustružnické obráběcí centrum POVERTURN 1600 II. generace je výsledkem inovačního procesu vycházejícího z vlastního průmyslového výzkumu a vývoje realizovaného v akciové společnosti TOSHULIN, a.s. Udělením ceny Inženýrská akademie ocenila inovaci řady komponent tohoto progresivního stroje, zejména originálního uplatnění cementového betonu nahrazujícího odlitky stojanu a lože, uplatnění hydrostatického vedení svislé a podélné posuvové osy a nově vyvinuté automatické výměny nástrojů s manipulátorem. Tím bylo dosaženo podstatného zlepšení řady parametrů tohoto obráběcího stroje, zejména jeho tepelné a vibrační stability a jeho přesnosti. Špičkové výsledky přesnosti a výkonnosti soustružnického obráběcího centra POVERTURN 1600
II. generace byly prokázány v leteckém průmyslu při výrobě proudových leteckých motorů.
Rada IAČR rozhodla za rok 2009 udělit Cenu v kategorii za vynikající realizovaný technický projekt Ing. Vladimíru Brejchovi a kolektivu SMP CZ a.s. za projekt “Ekodukt z obloukových lepených lamelových dřevěných nosníků na stavbě dálnice D1 Mengusovce-Jánovce“.
Udělením Ceny Rada Inženýrské akademie ČR ocenila originální konstrukční řešení ekologického mostu ověřené s použitím nejpokročilejších metod teorie konstrukcí a realizované originálním technologickým postupem. Projekt vyniká vysokou funkčností, velmi příznivými ekonomickými faktory (úspory materiálu, rychlost výstavky s minimálním omezením provozu na překračované komunikaci) a citlivým začleněním do krajiny. Významným přínosem projektu jsou rovněž obecné poznatky z oblasti mostního stavitelství a trvale udržitelného rozvoje. Projekt ekologického mostu realizuje poznatky získané v projektu GA ČR 103/00/1170 “Ekodukty-prvek udržitelného rozvoje výstavby pozemních komunikací“, který byl iniciován Inženýrskou akademií ĆR a významně se na něm podíleli členové stavební sekce IACR.
IA ČR zároveň udělila čestná uznání projektům:
“Inteligentní systémy počítačového vidění v technické praxi“ skupiny počítačového vidění – Ústav automatizace a měřící techniky, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT, Brno pod vedením Ing. Ilony Kalové, Ph.D.
“Výroba ocelových nádob pro CNG – výrobní linka“ kolektivu Vítkovice Cylinders pod vedením Ing. Jaromíra Šilera.
Rada IA ČR rozhodla za rok 2008 udělit Cenu v kategorii za vynikající realizovaný technický projektautorskému kolektivu Leteckého ústavu FSI VUT v Brně pod vedením Prof. Ing. Antonína Píštěka, CSc. za projekt „Vývoj a realizaci letounu VUT100“.
Rada IA ČR udělením Ceny ocenila projekt, jež umožnil vyvinout v České republice nový sportovní letoun s moderním konstrukčním řešením s parametry přesahujícími světové letecké výrobce dané kategorie. Letoun, navržený jako víceúčelový, jednomotorový čtyř až pětimístný dolnoplošník je určen pro široké spektrum využití od výcviku civilních a vojenských pilotů, všeobecné komerční využití, turistické a sportovní létání i speciální účely. Letoun byl realizován ve dvou letových prototypech
a zahajuje se sériová výroba. Projekt je výsledkem spolupráce konsorcia Leteckého ústavu FSI VUT v Brně, garanta projektu, EVEKTOR, s.r.o., LOM, s.p., Praha a Technometra Radodín. Vývoj letounu byl impulsem českému leteckému průmyslu a vedl k vývoji dalších letounů vyšší kategorie.
IA ČR zároveň udělila čestné uznání projektům:
„Vírová turbína“ autorského kolektivu Energetického ústavu FSI VUT v Brně pod vedením
Prof. Ing. Františka Pochylého CSc.
„Most přes Labe – Nymburk obchvat, SO 202 – Silnice I/38“ autorského kolektivu pod vedením Ing. Pavla Němce, Pontex spol. s.r.o.
Rada IA ČR rozhodla za rok 2007 udělit Cenu v kategorii za vynikající technický projekt autorskému kolektivudoc. Dr. Ing. Michala Pěchoučka, M.Sc. za projekt „A-GLOBE: technologie a nástroj pro multi-agentní integraci a simulaci rozsáhlých distribuovaných aplikací“.
Rada IA ČR udělením ceny ocenila výzkum, vývoj a aplikace v mezinárodním měřítku špičkového softwarového prostředí na bázi multiagentních systémů. Toto prostředí umožňuje integraci vysoce distribuovaných autonomních (výrobních, dopravních, komunikačních) systémů a výpočetních procesů. Prostředí A-GLOBE vychází z výsledků vlastní výzkumné školy a vyznačuje se vysokou efektivitou výpočetních procesů a podporou mobility procesů v distribuovaném prostředí. Software nalezl uplatnění například při řízení letového provozu, rozvrhování výroby a zvyšování počítačové bezpečnosti, ale zejména v obranných institucích.
Rada dále uděllila čestné uznání projektu „Hydraulické nůžky CNS 1100-100-CV2“ autorského kolektivu firmy Žďas pod vedením Ing. A. Jaitnera. Rada IA ČR ocenila sofistikované řešení stroje a zejména originálnost vyřešení zaváděcího zařízení, které materiál lisuje již před samotným střihem, a to i v případě velmi tuhého šrotu.
byla udělena autorskému kolektivu pracovníků Inženýrské projektové kanceláře Novák & Partner s.r.o. vedenémuIng. Milanem Šístkem, za vynikající technický projekt “Mostní estakády na tramvajové trati Hlubočepy – Barrandov v Praze“.
Udělením ceny IA ČR ocenila návrh konstrukcí estakád a technologii jejich výstavby reflektující složité geologické podmínky i nepřístupnost terénu pro stavební práce. Originální technologie výstavby konstrukcí estakád metodou vysouvání a jejich spouštění na lanech s využitím spádu trasy umožnila provádět stavební práce v obtížně přístupném terénu. Technologie spouštění byla v České republice aplikována vůbec poprvé. Oceněno bylo i působivé architektonické ztvárnění mostních estakád, jež v daném území představují výrazný městotvorný prvek. IA ČR vysoce hodnotí i význam stavby pro řešení složité dopravní dostupnosti sídlištní aglomerace na Barrandově.
byla udělena v kategorii za vynikající technický projekt autorskému kolektivu pracovníků EXCON, a.s. vedenémuIng. Vladimírem Janatou, CSc., za projekt “Ocelová konstrukce zastřešení Sazka Arény“.
IA ČR ocenila projekt a přípravu realizace nosné ocelové konstrukce střechy ve tvaru kulového vrchlíku o rozpětí 135 m. Ocelová konstrukce střechy je co do rozpětí a zatížení v ČR zcela unikátní. Technické řešení prostorového předpjatého vzpínadla s radiálním uspořádáním se ukázalo výhodným z hlediska funkčního, ekonomického, ale i estetického a je ojedinělé i v mezinárodním měřítku. Při přípravě a realizaci bylo použity nové technologie a postupy v oblasti předpínaných prostorových ocelových konstrukcí. Jedná se zejména o kontrolu asymetrické montáže, předpínání na podpoře a vypracování předpínacího postupu s použitím matice vzájemné incidence jednotlivých táhel. Měření a porovnání vlastností skutečné konstrukce a modelu pro výpočet, přineslo mnoho cenných poznatků o skutečném chování prostorové konstrukce. Projekt byl náročný s ohledem na originální řešení, časové a prostorové souvislosti a na vlastní přípravu výroby a montáže s následným předpínáním a aktivací konstrukce. Vysoká úroveň zpracování a přípravy projektu se projevila v úspěšném průběhu výstavby a její spolehlivost byla potvrzena řadou měření.Projekt Sazka arena je svým rozsahem nejvýznamnější stavbou svého druhu v ČR. Arena hostí vedle sportovních akcí také koncerty a další kulturní
a společenské akce. Přispívá tak ke zvýraznění Prahy jako významné kulturní metropole.
byla udělena autorskému kolektivu pracovníků Výzkumného ústavu textilních strojů vedenému Doc. Ing. Josefem Dvořákem, CSc. za úspěšně realizovaný technický projekt “Pneumatický tkací stroj CAM-EL“.
Udělením ceny IA ČR ocenila originální technické řešení stroje založené na progresivní mechatronické koncepci a širokém uplatnění kompozitních materiálů v jeho konstrukčním zpracování: pneumatický stroj CAM-EL představuje technicky zcela novou generaci tkacích strojů vycházející z výsledků dlouhodobého výzkumně – vývojového programu VÚTS Liberec a.s. Unikátním prvkem tkacího stroje je tzv. elektronická vačka a části přírazového a prošlupního mechanismu stroje vyrobené z uhlíkových kompozitů. Tím je dosaženo podstatného pokroku v energetické bilanci stroje spotřebované na tvorbu tkaniny v poměru k energii vynaložené na realizaci pohybu mechanismů a krytí ztrát třením, deformacemi a tlumením. Výsledkem je zvýšení výkonu stroje, snížení spotřeby energie a jeho hlučnosti a zároveň zvýšení využití stroje a kvality tkaniny. Uplatněná technická řešení jsou chráněna třemi významnými patenty.Originální řešení koncepce tkacího stroje CAM-EL a jeho progresivní konstrukční zpracování oživuje špičkovou úroveň textilního strojírenství v ČR a navazuje v tomto na směru na světově proslulé tryskové stavy. Výhody stroje se uplatní zejména při výrobě sklovláknitých technických tkanin nacházejících široké uplatnění ve stavebnictví a strojírenství. Tkací stroje CAM-EL byly úspěšně ověřeny u domácích i zahraničních výrobců sklovláknitých tkanin a uskutečnila se obchodní jednání na jejich dodávky.
byla udělena autorskému kolektivu pracovníků Metrostavu, a.s., Divize 7 vedenému Ing. Jaromírem Kunrtem, ředitelem Divize 7, za úspěšně realizovaný technický projekt “Rozšíření centrálního tankoviště ropy Nelahozeves“. Udělením ceny IA ČR ocenila výjimečnost konstrukce a rozsahu stavby nádrží, vysoký stupeň bezpečnosti jejich provozu a ochrany životního prostředí: konstrukčně byly nádrže na ropu realizovány jako dvouplášťové umožňující v případě úniku bezpečně bez časových ztrát zachytit skladované medium a vyloučit tak jeho úniky a ohrožení životního prostředí. Obdobně je řešeno i dno nádrží, přičemž jakékoliv porušení jeho vnitřní části je indikováno automatickým vakuovacím zařízením. Plovoucí střecha nádrží je po obvodě vybavena dvojitým flexibilním těsněním zamezujícím úniku par a jejich negativnímu vlivu na životní prostředí. K výstavbě nádrží byl použit vysoce kvalitní materiál zaručující odolnost nádrží do teploty -40°C. Příprava a montáž byly řízeny metodami procesního inženýrství a veškeré technologické postupy byly ověřeny v akreditovaných zkušebnách. Čtyři realizované nádrže o objemu 125 000 m3 jsou největší na evropském kontinentě a třetí největší na světě. Nádrže umožní rozšíření kapacity centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi, které je součástí systému státních hmotných rezerv a zajištění státní rezervy zásob ropy na požadovaných 90 dnů.