Reakce IAČR na článek Bohumila Kartouse v Lidových novinách 19.05.2017
Jsem profesorem na ČVUT v Praze, emeritním rektorem ČVUT a prezidentem Inženýrské akademie ČR. Technickému vzdělání a aplikovanému výzkumu se v souvislosti se svým zaměřením věnuji dlouhodobě a to na národní i mezinárodní úrovni. A musím konstatovat, že článek pana Bohumila Kartouse mě opravdu rozzlobil. Z náplně článku je jasné, že autor nezná současnou náplň technického vzdělání, jeho zaměření, vývoj a skutečnou potřebu. Jeho spojování českého průmyslu s termíny „české exportní montovny“, nejen dokazuje neznalost českého průmyslu a jeho výsledků, ale uráží celou tuto oblast od základního aplikovaného výzkumu až k realizaci jeho výsledků o praxi. Autor článku asi nemá informace o realizaci výzkumu v automobilovém průmyslu a příbuzných oborech, v oblasti obráběcích strojů, informatiky, zdravotnictví, nanotechnologií i v dalších oborech. Snaze místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka zvýšit prostředky na výzkum, vývoj a inovace, zvýšit podporu aplikovaného výzkumu a ve spolupráci s MŠMT a Svazem průmyslu podporovat technické vzdělání a to už od mateřských škol, je třeba zatleskat a dle možností ji podpořit. To není pouze trend v ČR, to je trend ve všech vyspělých státech Evropy a celého světa.
Současné technické vzdělání nepředstavuje pouze šikovné české ručičky, ale chápání současného světa, jeho vývoje a potřeb. V žádném případě není zaměřeno na rutinní, mechanicky vykonávané pracovní činnosti, ale na interdisciplinaritu, adaptabilitu, motivaci a kolektivní práci na úrovni národní i mezinárodní. Je zaměřeno na schopnost chápat probíhající společenské změny a na ně reagovat. Technické disciplíny jsou propojeny s přírodovědnými a se společenskovědnými. Je podtržena důležitost celoživotního vzdělání. Potřebnost absolventů si musí vyžádat společnost, samozřejmě s předpokládaným a někdy i obtížně určeným vývojem alespoň v nejbližších deseti letech. Technické vzdělání např. úzce souvisí se zdravotnictvím i s celou řadou dalších oborů. Proto je důležité bourat hranice mezi obory a podporovat interdisciplinaritu ve vzdělání a výzkumu. Autor citovaného článku by měl navštívit v Národním technickém muzeu v Praze výstavu „Člověk v náhradách“, aby viděl příklad dopadu technického vzdělání a výzkumu na lidské zdraví.
Je třeba podporovat nejen rozvoj poznání, ale věnovat i velkou pozornost tomu co nás živí, co podporuje konkurenceschopnost našeho hospodářství. A to je právě technické vzdělání a aplikovaný výzkum.
Prof. Ing. Petr Zuna, CSc, D.Eng.h.c. FEng.
31. 5. 2017