Informace sekce INFORMATIKA A KYBERNETIKA

V pracovní skupině byly zastoupeny všechny odbornosti, které mají k danému tématu co říci: od biologů, lékařů až po inženýry. V současnosti (březen 2019) prochází zpráva závěrečnou oponenturou. Následně bude zveřejněna na https://www.sapea.info/evidencereviewreports/ a k dispozici zde.
Hlavní východiska a témata zprávy jsou následující:

1. Stárnutí je chápáno jako příležitost pro jednotlivce a společnost jako celek. Stárnutí nemusí nutně znamenat pasivitu, ale naopak novou šanci ať v kariéře, dlouhodobých vztazích či vzdělávání. Pro společnost je přínosná zkušenost a mezigenerační výměna znalostí, zkušeností, apod.
2. Tím, že se rychle mění sociální struktury jako například menší a více fragmentované rodiny, je dopad stárnutí akutnější – vede k diskriminaci a zdravotním nerovnostem kvůli stárnutí, vzniku nových geriatrických syndromů, které vedou k delším obdobím disability.
3. Příprava zprávy byla vedena čtyřmi hlavními principy:
a. Nová definice “zdravého stárnutí” – proces vývoje a udržování funkčních schopností, které jsou předpokladem pro duševní pohodu a zdraví ve vyšším věku.
b. Použití “celoživotního” přístupu – vychází z přirozené historie růstu, udržování a snižování fyzické a duševní kapacity během celého života. Cílem přístupu je identifikovat příležitosti během jednotlivých fází života a tak pomoci snižovat riziko budoucích disabilit a závislosti.
c. Způsob, jakým mluvíme o vyšším věku, je důležitý. Věk je vlastně jen číslo, které nemá sloužit ke kategorizaci jednotlivců. Je nutné mít na vědomí vysokou heterogenitu starší populace. Zpráva se zabývá stereotypy, předsudky, diskriminací apod. a diskutuje otázky antidiskriminačních zákonů, předpisů a politiky veřejného zdraví.
d. Internacionalizace nákladů a zisku je podstatná pro politiku v oblasti zdravotní a sociální péče.
4. Zpráva shromáždila důkazy z dlouhodobých studiích o fyzické a sociální expozici během těhotenství, dětství, dospívání a dospělosti, které mohou mít dlouhodobý dopad na zdravé stárnutí. Zpráva je zaměřena na společné rizikové faktory ve vztahu k dopadům na mortalitu, disabilitu, fyzický a kognitivní výkon, a dále specificky na hlavní orgánové funkce a nemoci. Další analýzy se zabývají otázkami socioekonomického postavení a sociální izolace jako klíčovýni determinanty zdraví a stárnutí, otázkami celoživotního přístupu ke zdraví (nekouření, fyzická aktivita, stravování).
5. Inovativní propagace zdraví a časné preventivní strategie musí již cílit na mladší generace, aby přispěly ke zdravějšímu vyššímu věku v budoucnosti. Celoživotní propagace zdraví hraje klíčovou roli. Ve zprávě jsou popsány strategie zaměřené jak na jednotlivce, tak na populace jako celek. Kromě jiného se týkají i očkování, využití inovativních technologií (m-health).
6. Podpora stárnutí v domácím (nebo téměř domácím) prostředí má velmi vysokou prioritu. Zpráva se zaměřuje na různé typy péče, podporu pečovatelů a využití technologií, včetně Internetu věcí.
7. Vytváření věku přívětivých zdravotnických zařízení (nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných) má za cíl zvýšení bezpečnosti pacienta a zvýšení kvality péče. Další analýzy jsou věnovány otázkám délky pobytu v nemocnici a opakovaným přijetím k hospitalizaci, a také zařízením dlouhodobé péče a domovům seniorů.
8. Nedílnou součástí zprávy je analýza požadavků na pracovní síly ve zdravotní a sociální péči. Diskutuje otázky koordinované mezisektorové spolupráce (vzdělávání, finance, zdravotnictví, práce). V EU činí v současnosti nedostatek pracovních sil ve zdravotnictví ve výši 1 milion.
9. Technologie mohou také přispět ke zdravému stárnutí na individuální a kolektivní úrovni. Nicméně v současnosti jsou praktické aplikace omezené z mnoha důvodů. Těmi nejpodstatnějšími jsou: akceptace, efektivita a dokázané přínosy, financování (pořízení a dlouhodobé udržování). Do budoucna se však předpokládá daleko masivnější využívání nositelné elektroniky, společně s chytrými telefony a propojenými zařízeními (Internetem věcí). Pro zdravotnické využití těchto technologií je nutné vyřešit procesy validace dat ze zařízení, definovaných přístupů k datům, kalibraci měřicích částí, apod.
10. Využití metod umělé inteligence a datových věd pro podporu diagnostiky je další důležitou oblastí, protože neustále narůstá objem získávaných pacientských dat, které již není možné vyhodnocovat manuálně. Algoritmy mají rychle upozornit na “podezřelá” data, která mohou vypovídat o abnormálním stavu pacienta a tak přispět k rychlé intervenci.
Zpráva se každou oblastí zabývá do detailu. Na závěr byly shrnuty návrhy pro tvorbu strategií, které umožní transformovat budoucnost stárnutí v Evropské unii.